Zajímavý článek vyšel v září na webu Advokátní deník, jedná se o shrnutí rozsudku NS a krátký komentář k němu. V uvedeném rozhodnutí se NS zabýval (již poněkolikáté) otázkou, zda je manipulační plocha (případně též parkoviště apod.) stavbou a tudíž samostatným předmětem právních vztahů, nebo jen pouhým ztvárněním pozemku. Patrně nepřekvapí, že NS dospěl k závěru, že je třeba zkoumat okolnosti případu, nicméně odmítl zjednodušující výklad své dřívější judikatury, podle nějž je manipulační plocha vždy určitým ztvárněním či zpracováním pozemku a tudíž automaticky součástí tohoto pozemku. Závěr rozsudku lze shrnout patrně nejlépe takto:
„Manipulační plocha, je-li stavbou, může být samostatnou věcí a předmětem občanskoprávních vztahů; nejde-li o stavbu, a tudíž o samostatný předmět občanskoprávních vztahů (věc), může jít podle okolností buď o součást pozemku, anebo může být tvořena samostatnými věcmi movitými (panely volně položenými na pozemku)“
Převzato z: https://advokatnidenik.cz/2019/09/03/nejvyssi-soud-obcanskopravni-povaha-manipulacni-plochy/
Věc se však stává po rekodifikaci soukromého práva poněkud složitější – pokusím se o rychlé zamyšlení nad tím, že by manipulační plocha byla v některém případě stavbou ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), a jaké by to mohlo přinést otázky.
Podle § 506 odst. 1 OZ je stavba součástí pozemku obecně vždy. Z tohoto pravidla existuje několik výjimek, které mohou na manipulační plochu dopadat. První výjimkou budou případy, kdy manipulační plocha jakožto stavba bude pouze dočasnou stavbou (§ 506 odst. 1 OZ), druhým případem budou manipulační plochy, které provozně souvisejí s liniovou stavbou – silnice, železnice atp. U nich se má za to, že jsou součástí těchto liniových staveb (§ 509 OZ), tyto liniové stavy nejsou součástí pozemku a tudíž by nebyla součástí pozemku ani tato manipulační plocha. Rovněž manipulační plocha jako stavba tedy může být podle OZ součástí pozemku, pokud u ní není dána některá z výše uvedených výjimek a tudíž nebude samostatným předmětem právních vztahů, i když bude mít charakter stavby.
Vyvstává rovněž otázka, zda u manipulační plochy (především u takové, která není dle OZ součástí pozemku), připadá pojmově v úvahu úprava stavby zřízené na cizím pozemku (§1084 až 1086 OZ) včetně tzv. přestavku (§ 1087 OZ, samozřejmě za splnění dalších podmínek tam uvedených). Podle mého názoru to možné je, z gramatického pohledu tomu nic nebrání, nicméně u staveb, které nemohou být podle OZ součástí pozemku postrádám pro aplikaci § 1084 až 1087 OZ v takovémto případě důvod. Pokud by se někdo chtěl do tohoto cvičení zapojit, budu rád za Vaše reakce v komentářích.